Revue Fasády 1/2006

Souboj ideálů s překážkami, str. 46

Architekti Přemysl Kokeš a Mikuláš Medlík mají přes svoji poměrně krátkou profesní praxi řadu realizovaných projektů. Zajímavé je zejména jejich působení ve městě Lanškroun, kde pracuje Přemysl Kokeš také jako městský architekt. Oba architekti odpověděli na několik otázek, týkajících se jejich dosavadní práce a vyjádřili svoje názory na postavení mladých v současné architektuře. Vysvětlili rovněž, proč je zlákalo utváření malých měst.

Autor: Mgr. Vlasta Krzyžanková

Portrét

Architekti Kokeš – Medlík, ateliér ai5

MgA. Přemysl Kokeš vystudoval VŠUP atelier Prof. Petra Keila. MgA. Mikuláš Medlík vystudoval VŠUP atelier Prof.M.Rajniše. Oba mají přes svoji poměrně krátkou profesní praxi řadu realizovaných projektů. Zajímavé je zejména působení ve městě Lanškrouně, kde pracuje Přemysl Kokeš také jako městský architekt.

Jak jste se vlastně k Lanškrouna dostali a proč jste si zvolili poměrně malé město v době, kdy mladí architekti zůstávají v Praze nebo odcházejí do ciziny?

Kokeš: Nerad se přizpůsobuji obecným trendům. Chci zůstat vždy vnitřně svobodný, nezávislý na tom, kam se nás snaží společnost zasadit. Je to prostě vnitřní nastavení. Pro mnohé lidi, a nemusí to být jen architekti, je důležitý ruch velkoměsta a z něj čerpají inspiraci a sílu. Mým zdrojem je potenciál evropské urbanizované krajiny, vztahy s konkrétními lidmi, uchopitelné prostorové i společenské měřítko, nutnost kontaktu s různými postoji, ne jen s uzavřenou komunitou. Zajímalo mě vždy utváření malých měst, jejich možnosti rozvoje a růstu spíše kvalitativního než objemového. Vyrůstal jsem na panelovém sídlišti ostravské aglomerace a snad to mi dalo pocit odcizení velkých sídel, jejich časté nefunkčnosti a dopravní náročnosti, tak asi odtud pramení ono tíhnutí k menším sídlům, ale se zahraničím to ještě nemusí být uzavřená kapitola.

Medlík: S kolegou jsme se spřátelili už na vysoké škole a protože naše pohledy na architekturu si byly blízké,  bylo logické, že jsme začali pracovat spolu. Přemysl měl od začátku jasný cíl - nezůstat v Praze. Já jsem původně z hlavního města odejít nechtěl, a tak se naše cesty se na čas rozešly. Pracoval jsem přes rok v pražském atelieru Merlin. Pak jsme se ale s manželkou rozhodli, že odejdeme. Praha pro nás ztratila kouzlo a atmosféru, kterou jsme si měli čas vychutnávat na studiích, chtěli jsme být blíž Českomoravské Vrchovině, kde máme kořeny. V tu dobu dojednal Přemysl velkou zakázku, a to byla dobrá příležitost dát se znovu dohromady. Na venkově možná k vašemu překvapení nechybějí příležitosti k dobré práci ani investoři. Je sice pravda, že zde lidé nemají ještě tolik zkušeností se soudobou tvorbou na úrovni velkých měst a často s našimi zákazníky vedeme dlouhé diskuse, ale v nich se poučí nejen oni, ale také my. Vzniká mnoho nápadů, které by možná v Praze převálcoval jasný „styl“.

Kokeš: Přímo do Lanškrouna jsme se dostali náhodou. Patrik Zamazal, který tvoří v našem regionu velmi zajímavé stavby a je asistentem na VŠUP u prof. Keila, nám ještě jako studentům zadal semestrální práci na zástavbu proluky na náměstí J.M.Marků v Lanškrouně. Výsledky soutěže se líbily, a tak jsem byl ještě jako student osloven k vypracování alternativního návrhu na úpravu náměstí A. Jiráska v Lanškrouně, jehož rekonstrukce se tehdy připravovala. Tato práce se také vydařila, a tak i když jsme po absolvování školy hledali i jiná místa pro naše působení, stal se Lanškroun našim sídlem.

Které projekty považujete za své nejlepší?

Kokeš: Bezesporu je to návrh na zástavbu proluky Staroměstského náměstí v Praze (diplomová práce). Budova byla navržena jako dynamický proměnlivý organizmus, který reagoval na aktuální podněty i potřeby místa. Byla navržena jako modelovatelný objekt složený z lešení. Lešeňový dům. Představa domu, který v řádech vteřin mění svůj tvar, vzhled i funkci, který dokáže během  několika hodin zcela zmizet a nezanechat po sobě stopu své existence – to byla myšlenka návrhu. K tomuto řešení mne dovedla spolupráce s Mikulášem, který mě upozornil na zcela jedinečnou estetiku domů pokrytých lešením. Odtud byl už jen krok k řešení zástavby proluky po Staroměstské radnici. To množství protichůdných názorů, tolik požadavků na jediný prostor vedlo k flexibilnosti a jakési neexistenci finálního objektu. Také nás zajímala možnost dohnání chaotického vývoje pražského Starého Města stále se obměňujícím domem, který za jediný rok stihne tolik změn, co domy kolem za sto let. Sem asi není možné jen tak vstoupit jasnou formou, ale dlouhodobými úpravami proměňovaným domem, na který by si lidé zvykli.

Medlík: Snad bude ještě někdy vypsána další soutěž na zástavbu zmíněné proluky na Staroměstském náměstí (byla by tuším už devátá) a my dostaneme šanci tento projekt realizovat. Návrhu bylo vytýkáno, že vlastně není architekturou. To je ale právě ono, ten přesah. Při hovorech o projektu jsme cítili  záchvěvy něčeho opravdu nového, ale nikoli agresívního, ale vyrůstajícího organicky z minulosti a současnosti .

Kokeš: Ten projekt měl být jakýmsi festivalem. Měl obsahovat to, co se běžně na tomto náměstí odehrává, je často velmi nesmyslně rozmístěno po ploše – pódium, restaurace, vyhlídky, billboardy. Mým cílem bylo realizovat zde tuto stavbu jako model 1:1, ale nebyl jsem schopen zorganizovat tolik prostředků pro realizaci celé akce. Oponent diplomové práce prof. Martin Rajniš mě přesvědčoval, aby lešení bylo dřevěné, já jsem volil ocelový systém. On vyřešil své dřevěné a dnes již lešeňové domy realizuje (Česká poštovna na Sněžce) a dnes si myslím, že měl pravdu. Až dodatečně jsem se dozvěděl neověřenou informaci, že se myšlenkou lešeňových domů zabývali studenti Liberecké školky již v šedesátých letech. Přesto si myslím, že je tato forma stále aktuální a čeká na svůj rozvoj.

Kterého z realizovaných projektů si ceníte nejvíc?

Kokeš: Jednoznačně zástavby proluky na náměstí J.M.Marků v Lanškrouně. Je to objekt, který v sobě snoubí snad všechny klíčové myšlenky, které provázejí naši tvorbu, jako je hledání archetypů, vnášení dynamických momentů do statičnosti objektu, použití zeleně ve struktuře stavby je to současná tvorba v historických souvislostech a revitalizace zátěží z minulosti.

Medlík: Je to dům jednoduchý, ale nikoli primitivní, který se snaží souznít se svým okolím. A to jsou také naše ideály, čímž neříkám, že se nám je podařilo zcela realizovat. Tvorba znamená nekonečný souboj ideálů s překážkami, důležité je nevzdat se, a to mnohdy za cenu rizika  komerčního neúspěchu.

V současnosti se dokončuje atriový rodinný dům v Heřmanově Městci, kombinující použití kamene a tvrdého dřeva. Konstrukce je velmi atypická, náročná na realizaci. Věřím, že tento dům bude naší „vlajkovou lodí“.

Měníte tvář historických měst, máte nějaké vzory?

Kokeš: Města, ač historická, jsou pohyblivou strukturou, měnila by se i bez nás. Je asi nemožné konzervovat jejich vzhled i funkci. Proto se snažíme vycházet z požadavků na současné plnohodnotné funkční využití stávajících ploch. Funkce však pro nás není hlavní osou uvažování. Pomocí redukce se snažíme nacházet principy uspořádání místa a genia loci a převádíme je do nových souvislostí. Intuitivní tvorba, reflexe místa, nebo třeba jen hra, odlehčení, to jsou různé další způsoby jak přistupujeme k práci v historickém prostředí.

Jako vzor bych nejraději jmenoval Camila Sitteho a jeho knihu Tvorba měst podle uměleckých zásad.

Medlík: Velkým vzorem je pro nás i tradiční lidová architektura. Nechceme kopírovat doslovně její formy, ty vznikaly na základě dobových požadavků  a možností. Jde spíše o inspiraci uvažováním, tou skromností a praktičností nepostrádají ale estetickou hodnotu, práci s materiálem. Opakování motivů, ale přitom vždy v jedinečném případě.

Jde o to nevstoupit se stavbou do jejího prostředí bez vazeb, jako by kolem nebylo nic. Při citlivém vnímání a pečlivé analýze se dá zjistit, co okolí unese. Často jde také o to doplnit to, co místu chybí.

Jedním z Vašich projektů je rekonverze průmyslové části Lanškrouna. Je možné uskutečnit Vaše představy?

Kokeš: Ano, možné to je, ale bez podpory zastupitelů, investorů i jednotlivých občanů by se celá akce nepodařila. Nosnou myšlenkou bylo vytvořit z neživé části města plnohodnotný městský prostor navazující na historické centrum, a to pomocí jednoduchých městotvorných zásad. Z bývalého pivovaru tak byly vyčleněny plochy pro tvorbu náměstí, ulic, nábřeží, parků a domovních bloků. Nepředpokládali jsme žádný obří projekt, ale podporu malých investorů, kteří nemají ve vnitřním městě kam expandovat, ale i městských investic tak, aby vznikla co možná nejpestřejší škála vzájemně se podporujících funkcí, které umožní využití prostoru po celý den. Realizace již probíhá a věřím, že celá akce bude dokončena do roku 2010.

Medlík: Nové využití opuštěných průmyslových staveb je velkým tématem dneška. Ve světě se rozvíjí už od konce století, ale v Čechách jsme bohužel už mnoho příležitostí promarnili. Někdy mi přijde, že jsme posedlí demolicí, popřením minulosti místa, vymazáním jeho paměti, věčným novým začátkem (to možná platí nejen pro stavby a města). Přitom právě zachování stop po minulém, nalezení nových funkcí pro mnohdy krásné staré průmyslové stavby může zabránit vzniku sterilního odtažitého prostředí a navozuje vědomí kontinuity, propojenosti.

Je pro mladé architekty v Česku těžké se prosadit?

Kokeš: Myslím, že je to stejné jako ve všech jiných oborech. Je to těžké, ale je to možné za cenu mnoha ústupků, které člověk musí vykonat.

Medlík: Nesetkali jsme se nikdy s nedůvěrou kvůli našemu „mládí“. Jistě nám chybí zkušenosti, projektování staveb je ale stejně týmovou prací a mnoho se tedy dá dohnat prací s informacemi a ochotou stále se učit, ovšem je třeba být ve střehu, přistupovat kriticky zejména k tomu, začne-li někdo tvrdit že „se to tak dělá jen tak a tak“

Musíte umět nabídnout něco, co „stará garda“ mnohdy neumí. Nové myšlenky, jinou kvalitu, vstřícnost, dialog,..

fotografie:

Rodinný dům v Praze Počernicích

Náměstí A. Jiráska v Lanškrouně

Administrativní budova Spektrum CZ v revitalizovaném prostoru Pivovarského náměstí

Měšťanský dům na náměstí J.M.Marků v Lanškrouně – zástavba proluky advokátní kancelář JUDr. Macka

Bytové domy Sokolská v Lanškrouně

Kamenný dům v Heřmanově Městci

Zástavba proluky Staroměstské radnice v Praze